Pražská Drbna pokračuje v sérii rozhovorů se starostkami a starosty jednotlivých městských částí. Se starostkou Prahy 10 Renatou Chmelovou (Vlasta) jsme si povídali nejen o nově zrekonstruovaném dopravním uzlu na Zahradním Městě, ale třeba také o sportovním a kulturním vyžití, kterých Desítka nabízí nepřeberné množství.
Co považujete za největší změnu od začátku svého volebního období v roce 2018?
Za největší změnu považuju otevření radnice občanům. Jako občanka jsem tady aktivní přes více než deset let. Od roku 2014 jsem také zastupitelka. Viděla jsem, jakým způsobem se lidé nezapojovali do rozhodování o místě, kde žijí. Jsme velmi aktivní na všech komunikačních kanálech a jsme daleko transparentnější. Máme také veřejné projednávání rozpočtu a vyzýváme lidi, aby navrhovali projekty, které pro ně poté realizujeme. A jsme otevřenější i vůči opozičním zastupitelům. Lidé najdou všechny informace na internetu, což dříve nebylo možné. První věc, kterou jsem udělala, když jsem přišla poprvé do kanceláře, byla, že jsem na dveře dala místo koule kliku. Aby mohli nejen občané, ale třeba i úředníci kdykoliv do mé kanceláře vejít a bavit se o čemkoliv. Máme také otevřené hodiny radních, kdy lidé mohu přijít bez objednání. A občané za námi skutečně chodí a zajímají se o dění na Desítce.
Jakým způsobem se tedy lidé mohou do dění zapojit?
Praze 10 chyběla vize. První věc, do které jsme se na radnici pustili, byl proto strategický plán udržitelného rozvoje na deset let, který jsme projednávali se širokou veřejností, s odborníky i s úředníky. Naše společná vize, na které jsme se shodli, je to, že chceme být přátelská a moderní městská část a chceme mít udržitelný rozvoj, a k tomu se také snažíme směřovat i všechny naše projekty. Praha 10 je šesté největší město ČR a jsme druhá největší městská část. Žije u nás 112 tisíc obyvatel, nacházejí se zde paneláková sídliště, rodinné domky i nádherné čtvrti, jako jsou Vršovice nebo Vinohrady. Život v jednotlivých částech Prahy 10 je trochu rozdílný, proto se do nich přímo vydáváme, na měsíc tam nainstalujeme informační kancelář, kam lidé mohou přijít. Zde je pak informujeme o veškerých projektech v jejich okolí.
„Možností, jak se zapojit do veřejného dění, je nepřeberně“
Kdybych tedy byla občankou Prahy 10 a chtěla bych se zapojit do nějakého velkého projektu, jakou bych měla nyní možnost?
Zrovna minulý týden, 20. října, jsme projednávali a představovali rozpočet a projekty na příští rok. Celé to je postavené tak, že před půl rokem jsme všechny naše občany vyzvali, aby zaslali své návrhy na projekty. Sešlo se nám asi 112 návrhů, což je krásné číslo. Ty jednotlivé projekty jsou pak v gesci radních, kteří mají k řešení jednotlivé oblasti, část těchto projektů už jsme zapracovali do takzvaného akčního plánu na příští rok. To je vlastně takový soupis projektů navázaný na rozpočet. Snažíme se také do dění zapojovat všechny organizace a subjekty, které v Praze 10 fungují. Máme tady například Pacientský hub, což je projekt Ministerstva zdravotnictví zabývající se zdravím. A 13. října u Edenu jsme uspořádali veletrh Zdravá Praha 10, kde se představilo přes 20 organizací. Nedávno jsme také získali ocenění za kampaň Duben bez odpadu. Tam šlo hlavně o osobní apel na lidi, aby neřešili pouze nepořádek kolem popelnic, ale zamysleli se i nad svou vlastní zodpovědností při produkci odpadu. Možností, jak se zapojit do veřejného dění, je nepřeberně.
Jaký je největší problém Prahy 10, který dlouhodobě řešíte?
Jako městská část jsme především zřizovatelem mateřských a základních škol. Ten největší problém je pak dlouhodobé podfinancování péče o jejich budovy. Máme přes padesát budov mateřských a základních škol. Některé z nich jsou i sto let staré a dlouho se neopravovaly. Okamžitě jsme tedy zpracovali plán obnovy těch budov a máme na deset let plán, jak dát ty stavby do pořádku. Když se to podtrhne a sečte, tak je to miliarda, kterou na to potřebujeme.
Jak funguje například finanční pomoc právě v takových případech?
Můžeme žádat o dotace hlavní město. Máme možnost získat dotace na zateplování budov nebo na nízkoenergetickou úsporu. Podařilo se nám například připravit pro několik vybraných škol projekty na fotovoltaiku a žádáme o dotaci OPŽP.
„Nám jako městské části téměř nic nepatří“
…