Připomínkujte do 16. října krajinářskou studii na území Trojmezí – tady máte návod!
Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) nyní představuje krajinářskou studii, která se věnuje území Trojmezí, které je nezastavěným zeleným klínem otevřené krajiny na hranicích městských částí Praha 4, 10, 11 a 15. Do 16. 10. je možné vyplnit připomínky ke studii na webových stránkách IPR Praha, na stejném místě naleznete i studii samotnou: https://iprpraha.cz/projekt/132/trojmezi. Připomínky pak budou autory studie zváženy k zapracování do finální verze.
Zastupitelé MČ Praha 10 zvolení v nedávných komunálních volbách za Koalici Vlasta se zúčastnili obou autorských vycházek, kde byla studie představena a pečlivě se s ní seznámili. Přinášíme následné hodnocení, které může širší veřejnost využít k formulaci vlastních připomínek a komentářů k obsahu studie.
Kvitujeme, že studie zachovává území Trojmezí nezastavěné, jak jsme za něj bojovali a bylo potvrzeno zastupitelstvem MČ Praha 10 i zastupitelstvem hl. m. Prahy. Případné větší záměry rekreační a další infrastruktury (jako je občerstvení nebo výrobna cideru) jsou navrženy spíše na krajích území. Přesto bychom v tomto ohledu doporučili vymístění těchto struktur na či za hranici řešeného území, aby si území ponechalo uživateli oceňovaný klidových charakter. Obdobně žádáme vymístění navrhovaného bikeparku do lokality severněji od současně navrhovaného místa, kde dnes již tato sportovní činnost probíhá. Místo tohoto návrhu požadujeme do eventuálního sportovního vyžití zušlechtit a dočasně využít jako klidovou zónu odpočinku v přírodě (veřejné ohniště, piknikové místo, odpočinkové dřevěné lavice apod.). Celkovou koncepci otevřenějších částí krajiny v rovinatější nejnižší a nejvyšší části území a naopak dřevinné porosty ve střední svažité části a podél Botiče považujeme za dobrou, stejně tak i pestrost různých forem využití území (orná půda, pastva, louky, rekreace, různé typy sadů – v tomto ohledu by bylo skvělé jejich část vyhradit možnému volnému samosběru plodů).
Množství navržených cest pozitivně ovlivní prostupnost územím pro bezmotorovou dopravu (zejména pro pěší a cyklisty) i s návaznostmi na okolní cíle. Apelujeme, aby podél cest byla v co největší možné míře vysázena liniová zeleň. Ta učiní krajinu hodnotnější z estetického hlediska a zároveň bude plnit i praktické funkce stínění, orientace a také rozrůznění krajiny, zejména v ohledu na rozčlenění velkých půdních bloků, což může pozitivně působit i proti erozi a splachu půdy. Cestní síti ale vytýkáme její schematické vedení, a to zejména v nejprudší střední části území se sadem, kde se domníváme, že by pro uživatele bylo příjemnější vedení cesty tak, aby lépe ctila okolní terén. V dalších fázích řešení je potřebné řešit hierarchii cest, jejich uživatele a tomu odpovídající povrchy.
Navržené aktivity v území jsou více méně komunitního charakteru, což přijímáme s povděkem. Jsme si vědomí etapizace projektu vzhledem k úskalím, které jistě jeho realizace přinese (výkup pozemků atd.), přesto vyjadřujeme obavy, zda není aktivit v území příliš. Jedná se o velké území, kde bude jen stěží vykonávána sociální kontrola, což může vést k chátrání jednotlivých navržených prvků v území.
Jedna z důležitých věcí je ochrana přírodních hodnot spjatých zejména s tokem Botiče. Navrhujeme některé potenciálně rušivé aktivity (biotopové koupaliště a chov koní) posunout dále od toku potoka a apelujeme na dostatečně široké pásmo (např. 75 m, tzn. 25 m nad rámec zákonného ochranného pásma přírodní památky), které kromě průchodnosti pro bezmotorovou dopravu bude sloužit jen přírodě, a to zejména z důvodu rušení zde žijících organismů a eliminaci splachu z přilehlých zemědělsky obhospodařovaných ploch. S vodou souvisí i další připomínka – uvítali bychom detailnější řešení prvků v krajině, které zpomalují povrchový odtok vod nad rámec naznačeného modelování terénu.
Krajinářskou studii tak jako celek vítáme a přijímáme, jedná se o velký a pozitivní krok pro Trojmezí a přilehlé městské části. K diskuzi tak dle našeho názoru zůstává umístění a výčet aktivit, přesná podoba cestní sítě a záruky ochrany přírodních hodnot území. Krajinářská studie by měla potvrdit existenci přírodního parku Hostivař – Záběhlice v této jeho části a sloužit jako vzorový koncepční dokument i pro další přírodní parky hlavního města. Nakročeno je k tomu velmi správným směrem.
Souhrn našich připomínek v bodech:
Pozitiva, která krajinářská studie přináší
- Zachování nezastavitelnosti území Trojmezí, které je součástí přírodního parku Hostivař – Záběhlice
- Celková kompozice studie, uchování krajinného rázu této části Prahy, rozčlenění krajiny a tím její zpestření
- Hustá síť cest zlepšující prostupnost územím a reflektující širší vazby a pohyb v území
- Komunitní charakter části navržených aktivit
- Přirozeným pozitivem je posílení lokální biodiverzity velkou a významnou zelenou plochou na území hl. m. Prahy a příznivá bilance území z hlediska změn klimatu
Sporné body, které považujeme za žádoucí dále projednat
- Zasazení několika budov do území – občerstvení, výrobna cideru (navrhujeme zvážit jejich vymístění na či za hranici území)
- Mechanistické vedení cest (zvážit zejména v nejprudší části vedení, které by terénu odpovídalo lépe a vedlo k větší uživatelské pohodě)
- Nevhodné využití území v blízkosti toku Botiče – pastva koní, koupací biotop (doporučujeme zvážit jejich posunutí dále od toku kvůli možným neblahým environmentálním dopadům)
- Vzhledem k velikosti území a množství aktivit riziko jejich chátrání z důvodu nedostatečné sociální kontroly
- Umístění bikeparku v navrhované pozici (žádáme jeho vymístění do lokality, kde dnes již tato sportovní činnost probíhá – severněji od navrhovaného místa)
Doplňující příležitosti k zapracování do studie
- Podrobněji rozpracovat práci s vodou v území (detailnější řešení prvků v krajině, které zpomalují povrchový odtok vod nad rámec naznačeného modelování terénu)
- V části sadu ponechat po výkupu pozemků možnost samosběru plodů (jako např. dobře funguje v sadech Ke Klíčovu, Praha 9 nebo Na Balkáně, Praha 3)
- Okolo cest ještě více posílit liniovou zeleň
Za Koalici VLASTA, z.s.
Renata Chmelová
expertka na zapojování veřejnosti do rozhodování, zastupitelka MČ Praha 10
renata.chmelova@vlasta10.cz; 724 022 964
Tomáš Janík
krajinný ekolog, zastupitel MČ Praha 10
Milan Maršálek
krajinný inženýr, člen Českého svazu ochránců přírody, zastupitel MČ Praha 10
email: info@vlasta10.cz