Víte jak sociální pracovníci mohou pomoci v těžkých životních situacích? Co vlastně takový sociální pracovník či pracovnice dělá? Odbor sociální připravil sérii článků v rámci projektu „Zviditelnění sociální práce a osvěta směrem k veřejnosti“. Ten vychází především ze společného setkávání pracovních skupin Komunitního plánování sociálních služeb na Praze 10. Při výkonu sociální práce se setkávají s řadou představ a mýtů jak o sociální práci tak o klientech sociálních služeb. Někteří lidé mohou mít zkreslenou představu o kompetencích a metodách používaných při výkonu sociální práce a také je často zatížena předsudky vůči uživatelům a uživatelkám sociálních služeb nebo osoby nějakým způsobem se odlišující (např. osoby s poruchami zraku, rodiče dětí se zdravotním postižením). Projekt chceme zaměřit na předání informací o sociální práci široké veřejnosti.
PŘÍBĚH MIMINKA JANIČKY
Ne každé narozené miminko má štěstí na milující rodiče, kteří jsou připraveni ho láskyplně vychovávat a věnovat se mu. Taková miminka dnes už naštěstí neputují do kojeneckého ústavu, ale domov a lásku jim poskytují v přechodných pěstounských rodinách a následně poté dlouhodobí pěstouni. A právě tito hrdinové dnešní doby pomohli malé Janičce k normálnímu rodinnému životu.
Malá Janička se narodila matce, která byla kvůli schizofrenii omezena na svých právech. Navíc se jednalo o uživatelku návykových látek, a nebyla tak schopna zajistit Janičce řádnou péči. To bylo vyhodnoceno již v porodnici a Janička šla nejdříve k pěstounům na přechodnou dobu.
— Pěstounská péče na přechodnou dobu je forma náhradní krátkodobé rodinné péče, kdy se dítě umisťuje do rodiny pěstouna na dobu maximálně jednoho roku. Na osoby vykonávající pěstounskou péči na přechodnou dobu je nahlíženo jako na profesionály v oblasti výchovy a péče o ohrožené děti.
Dlouhodobí pěstouni
Malá Janička strávila u přechodných pěstounů jen krátký čas, když pro ni byli nalezeni vhodní dlouhodobí pěstouni.
— Nejrozšířenější a tradiční formou pěstounství je péče dlouhodobá. Většina dětí zůstává v pěstounské rodině několik let, případně až do své dospělosti, protože zlepšení podmínek v původní biologické rodině dítěte se i přes snahu sociálních pracovníků z různých příčin nedaří.
Manželé, kteří si následně převzali Janičku do péče, si podali návrh na zařazení do evidence osob vhodných stát se pěstouny v červenci 2018. Následně absolvovali všechna školení, se kterými jim pomohly sociální pracovnice náhradní rodinné péče, a o rok později již jen čekali na to, kterému dítěti budou moci nabídnout novou rodinu. Když jim o necelý rok později zavolali z Magistrátu hlavního města Prahy, že byli vybráni jako náhradní rodiče pro Janičku, neváhali ani chvíli.
Náhradní rodinná péče
Malá Janička jim dělá samou radost. Vyrostla z ní velmi vnímavá holčička, která díky systému pěstounské péče nezažila ani chvíli bez laskavé péče. Institut náhradní rodinné péče zajistil, že si do života ponese jen pozitivní vzpomínky plné bezpečí a lásky.
— Náhradní rodinná péče představuje vítanou a funkční cestu, jak dětem, které nemohou být vychovávány vlastními rodiči, nabídnout jinou alternativu, než je péče ústavní. Základními formami náhradní rodinné péče je opatrovnictví, pěstounská péče a pěstounská péče na přechodnou dobu.
Dětí jako Janička je více, než je aktuální počet pěstounů. Stejně jako Janička si i ony zaslouží, aby jejich vstup do života nebyl ovlivněn špatnými podmínkami rodičů, kteří je v mnoha případech ani nechtějí převzít do péče. Přeci jen jsou děti naší budoucností a jen ty, které vyrůstají ve zdravém rodinném prostředí, mohou následně nabídnout zdravé rodinné prostředí zase svým dětem.
Pokud i vy uvažujete o tom, že byste nabídli domov dětem, které ho potřebují, kontaktujte příslušný referát práce s rodinou a dětmi, kde vám budou poskytnuty všechny potřebné informace.
tel:+420 774 831 116
email: veronika.zolcakova@vlasta10.cz
