DESÍTKA POMÁHÁ: Příběh Kláry a její životní změny

Víte jak sociální pracovníci mohou pomoci v těžkých životních situacích? Co vlastně takový sociální pracovník či pracovnice dělá? Odbor sociální připravil sérii článků v rámci projektu „Zviditelnění sociální práce a osvěta směrem k veřejnosti“. Ten vychází především ze společného setkávání pracovních skupin Komunitního plánování sociálních služeb na Praze 10. Při výkonu sociální práce se setkávají s řadou představ a mýtů jak o sociální práci tak o klientech sociálních služeb. Někteří lidé mohou mít zkreslenou představu o kompetencích a metodách používaných při výkonu sociální práce a také je často zatížena předsudky vůči uživatelům a uživatelkám sociálních služeb nebo osoby nějakým způsobem se odlišující (např. osoby s poruchami zraku, rodiče dětí se zdravotním postižením). Projekt chceme zaměřit na předání informací o sociální práci široké veřejnosti.

PŘÍBĚH KLÁRY A JEJÍ ŽIVOTNÍ ZMĚNY

S patnáctiletou dívkou, říkejme jí třeba Klára, se život nemazlil. Narodila se do rodiny drogově závislých rodičů a jejích prvních sedm let života nebylo procházkou růžovým sadem. Ve chvíli, kdy již byla situace neúnosná, se do řešení zapojila babička. 

Miminko potřebuje hlavně lásku a přijetí. To se Kláře dostávalo, ale vzhledem k závislosti rodičů se situace začala zhoršovat. Rodiče začali odmítat pomoc, které se jim ze strany pomáhajících organizací dostávalo v začátku života Klárky. Ta se pak stále častěji začala ocitat bez řádné péče. Když jí bylo sedm let, vzala si Kláru do pěstounské péče babička. Matka se s touto situací nechtěla smířit, ale zároveň nechtěla změnit nic na svém způsobu života. Stále častěji zasahovala do Klářina života, čekala na dceru před školou a Klára se jí až začínala bát. Když bylo na místě dívku ochránit, matce byl soudem stanoven zákaz styku. 

— Zákaz styku s dítětem je velkým zásahem do rodičovských práv a z tohoto důvodu je nutné vnímat zákaz styku jako prostředek ultima ratio, tedy jako krajní prostředek, který je nutno použít pouze v případě, kdy s ohledem na zájem dítěte nelze situaci řešit jinak. 

Zbavení rodičovské zodpovědnosti
Vzhledem k výše zmíněnému bylo zřejmé, že je v zájmu Kláry, aby matce nebyla zachována rodičovská zodpovědnost (což je souhrn práv a povinností rodiče). Zasahování do výchovy ze strany matky bylo tak necitlivé, že Kláru poškozovalo. Začalo být v zájmu Kláry, aby babička mohla za nezletilou vnučku rozhodovat v plné míře. 

Životní nejistota a sebepoškozování
Klára žila s babičkou dalších osm let a vše vypadalo jako bezproblémové. Jenže přišla puberta a první problémy. Do Klářina života vstoupila znovu matka, která se mezitím drogové závislosti zbavila a projevila zájem o zapojení se do života své dcery. Návrat matky znamenal pro rodinu velkou změnu, a nakonec i babička souhlasila s tím, aby se Klárka vrátila k matce, která si požádala o navrácení rodičovské odpovědnosti. Nejistota, kterou Klára zažívala, si bohužel vybrala svou daň a Klára se začala sebepoškozovat.

— Sebepoškozování zahrnuje různé formy záměrného ubližování si a zraňování vlastního těla, aniž by toto jednání vědomě sledovalo záměr ukončit život. Spouštěcím momentem bývají zejména silnější emoce, především úzkost, hněv, pocity viny, vnitřní zmatek, chaos či jiné nepříjemné duševní stavy. Důležité je u svého dítěte tuto situaci nepřehlédnout a včas hledat pomoc u odborníků. 

Dohled stanovený soudem
Nyní je tedy Klára u své matky a hledají si k sobě cestu. Zda byl tento krok správný a zda se nyní život dívky uklidní, to ukáže až čas. I soud, který Kláru svěřil zpět do péče matky, chce být informován o dalším vývoji. Nad Klářinou výchovou stanovil dohled. Rodině se dostává pomoci jak ze strany orgánu sociálně-právní ochrany dětí, tak i ze strany dalších pomáhajících organizací. 

—  Soudní dohled nad výchovou nezletilého je výchovné opatření, které nařizuje soud v případě, že péče rodičů o dítě je nedostatečná, ale svým charakterem nemusí být dosud nařízena ústavní výchova. Používá se v situacích, kdy je šance na zlepšení rodinných poměrů dítěte a rodina je ochotná spolupracovat s orgánem sociálně-právní ochrany dětí. Je uložen na základě zákona o sociálně-právní ochraně dětí a občanského zákoníku.

 Převzato z měsíčníku „Praha 10“ květen 2025.