Jak dlouhodobě přistupujeme k výstavbě na Praze 10

Jak dlouhodobě přistupujeme k výstavbě na Praze 10

Asi nejcitlivější otázkou, která mezi veřejností vzbuzuje nejvyšší pozornost a zároveň je téměř vždy spojena s výrazným nesouhlasem místních obyvatel, je nová výstavba či rozsáhlejší rekonstrukce objektů. Velmi dobře si jako Koalice Vlasta, STAN a KDU-ČSL  uvědomujeme, že jsme v minulosti vyrostli na veřejném komentování nově vznikající zástavby a občanské diskuzi o dlouhodobých záměrech v naší městské části. Ve volebním období 2018–2022, kdy byla starostkou Renata Chmelová, jsme občanskou diskuzi institucionalizovali do několika koncepčních i praktických kroků. Vznikl Strategický plán udržitelného rozvoje, probíhaly Otevřené hodin radních, Komise územního rozvoje byla otevřena externistům – renomovaným architektům a pokračovali jsme v participaci, která je na Praze 10 díky nastavení úřadu na velmi vysoké úrovni v celorepublikovém srovnání. K plánovaným změnám územního plánu a novým stavbám vznikla důležitá Mapa významných změn územního plánu a stavebních záměrů na území MČ Praha 10. Tento nástroj zůstal funkční i pro současné volební období 2022–2026. Otevřená komunikace radních v jednotlivých čtvrtích probíhá a některé záměry, které se dostaly před fázi realizace, se podrobně řeší s místními SVJ nebo občanskými a petičními iniciativami.

Zejména svým zastoupením v poradních orgánech Rady a Zastupitelstva MČ Praha 10 průběžně a zodpovědně zvažujeme každý záměr nové výstavby. Připomínáme, že na úrovni samosprávy se vždy rozhoduje absolutní většinou, tedy záměry, které získávají podporu, tak jsou schvalovány bez demokratického deficitu, což je někdy falešně vytýkáno. Současně platí, že samospráva městské části není povolujícím orgánem, ale prostřednictvím Kanceláře hlavního architekta jednotlivé stavby připomínkuje a zastupuje Prahu 10 z pozice účastníka řízení. Hlavní slovo má stavební úřad, jako státní správa v přenesené působnosti, eventuálně magistrátní odbor Stavebního řádu v případě odvolacích řízení. 

Při věcném posuzování nás jakožto zastupitelů a radních se opíráme o platné územní a strategické dokumenty, jako je Územní plán hl. m. Prahy nebo Generel veřejných prostranství MČ Praha 10. Zároveň vnímáme, že veřejné zájmy se často střetávají – například potřeba nového bydlení s ochranou zeleně v dané lokalitě. Chráníme životní prostředí a zeleň, zejména rozsáhlé a celistvé zelené plochy a jejich propojení. Jsou klíčové pro biodiverzitu, mikroklima i každodenní rekreaci obyvatel. Příkladem je lokalita Trojmezí, péče o vzrostlé stromy nebo snaha o doplnění zelených koridorů a stromořadí.

Z politického hlediska je důležité ještě zmínit jeden z nejlepších systémů tzv. kontribucí, což jsou dobrovolné příspěvky stavebníků na veřejnou infrastrukturu, zejména určené k financování zkapacitňování mateřských a základních škol na Desítce.

Výstavbu podporujeme tam, kde má smysl – zejména na prolukách a brownfieldech, tedy v zanedbaných nebo opuštěných částech města. Zásadní je pro nás kvalita návrhu a jeho soulad s místním kontextem: urbanistická struktura, dopravní dostupnost, kapacita škol, školek i další občanské vybavenosti a napojení na zelenomodrou infrastrukturu. Praha čelí dlouhodobé bytové krizi, která se projevuje extrémně vysokými cenami. Příčiny jsou komplexní: nedostatečná výstavba po roce 2008, silná poptávka, využívání bytů na investice nebo krátkodobé pronájmy, a také to, že město má jen omezené nástroje k regulaci trhu. Právě proto vnímáme, že povolování vhodné bytové výstavby je jeden z mála konkrétních kroků, jak může městská část pomoci situaci zmírnit – ale vždy s důrazem na veřejný zájem, kvalitu života obyvatel a životní prostředí.

Výstavbu posuzujeme individuálně. U brownfieldů a proluk ji za splnění podmínek (napojení na infrastrukturu, zachování cenné zeleně, dostatečná občanská vybavenost) podporujeme. Stejně tak je tomu u zahušťování v kompaktní zástavbě, pokud návrh odpovídá svým měřítkem a funkcí okolnímu prostředí. Protože kompaktní město je z hlediska udržitelnosti nejlepší cestou – umožňuje chodit pěšky, šetří náklady na infrastrukturu a zabraňuje zbytečnému záboru zeleně a zemědělské půdy na okrajích města.

Naopak odmítáme megalomanské stavby, které měřítkem či funkcí neodpovídají okolí a nadměrně zatěžují lokalitu, dále pak výstavbu, která překračuje kapacitu území – dopravně, hlukově či v otázce škol a služeb, a konečně odmítáme výstavbu na rozsáhlých zelených plochách, jako je Trojmezí nebo přírodní oblasti kolem Botiče.

Shrnutí: Kdy jsme pro a kdy proti výstavbě?

Podporujeme výstavbu:

• která reaguje na bytovou krizi a zvyšující se ceny bydlení,
• na brownfieldech a prolukách, které zlepší kvalitu zanedbaných míst,
• která zahušťuje kompaktní město a tím předchází rozšiřování zástavby do volné krajiny.

Odmítáme výstavbu:

• která je nepřiměřená okolí svou velikostí nebo funkcí,
• která by přetížila místní infrastrukturu, dopravu nebo občanskou vybavenost,
• která by narušila cenné přírodní celky a zhoršila kvalitu života ve městě.

Tomáš Janík, člen Výboru pro životní prostředí ZMČ Praha 10, krajinný ekolog, výzkumný pracovník a vysokoškolský pedagog

Milan Maršálek, radní pro životní prostředí a udržitelnost (od podzimu 2022), předseda Komise územního rozvoje v letech 2018 – 2022, krajinný inženýr a dlouholetý ochránce přírody