DESÍTKA POMÁHÁ: Příběh pana Viktora

Víte, jak sociální pracovníci mohou pomoci v těžkých životních situacích? Co vlastně takový sociální pracovník či pracovnice dělá? Odbor sociální připravil sérii článků v rámci projektu „Zviditelnění sociální práce a osvěta směrem k veřejnosti“. Ten vychází především ze společného setkávání pracovních skupin Komunitního plánování sociálních služeb na Praze 10. Při výkonu sociální práce se setkávají s řadou představ a mýtů jak o sociální práci tak o klientech sociálních služeb. Někteří lidé mohou mít zkreslenou představu o kompetencích a metodách používaných při výkonu sociální práce a také je často zatížena předsudky vůči uživatelům a uživatelkám sociálních služeb nebo osoby nějakým způsobem se odlišující (např. osoby s poruchami zraku, rodiče dětí se zdravotním postižením). Projekt chceme zaměřit na předání informací o sociální práci široké veřejnosti.

PŘÍBĚH PANA VIKTORA

Na sociální pracovnici MČ Praha 10 se obrátila paní Renata kvůli sousedu Viktorovi (65), který působí zanedbaně, špatně chodí a z jeho bytu se šíří zápach a hmyz, což obtěžuje okolní obyvatele. Renata uvedla, že pan Viktor zřejmě nemá žádné příbuzné. Problém s odpadem a zápachem trvá několik let. Před třemi lety souhlasil s vyklizením bytu, náklady tehdy uhradilo SVJ. Teď se ale problém objevil znovu. 

Sociální pracovnice paní Renatě vysvětlila, že může pana Viktora navštívit, ale zároveň jí objasnila své kompetence. 

— Sociální práce je dobrovolná – každý má právo odmítnout kontakt se sociálním pracovníkem a nepustit ho do bytu. Pracovník je vázán mlčenlivostí a nesmí sdělovat informace o osobách, se kterými jedná, ani tomu, kdo podnět podal. 

Hromadění a jeho příčiny
Sociální pracovnice navštívila pana Viktora a zmapovala jeho situaci. V bytě byl silný zápach, nečistota a odpadky, místy až po strop. Viktor měl problémy s úklidem, vynášením odpadků, hromadil PET lahve a zanedbával péči o sebe. Přesto byl schopen základního rozhodování, ale chyběl mu náhled na jeho obtížnou sociální a bytovou situaci. 

 — Lidé, kteří mají tendenci hromadit nepotřebné věci – ať už předměty zvenčí, věci, které by jiní vyhodili, nebo dokonce zvířata – si často vytvářejí silnou emoční vazbu k těmto objektům. Jedná se o poruchu, která bývá spojena s duševními onemocněními, jako jsou deprese, úzkostné poruchy, obsedantně-kompulzivní porucha, demence nebo alkoholismus. Nejčastěji se hovoří o kompulzivním hromadění (neschopnost věci vyhodit), v některých případech pak o Diogenově syndromu (přidává se i výrazné zanedbávání sebe sama). Tyto poruchy jsou často propojeny a výrazně ovlivňují kvalitu života jedince i jeho okolí. 

Spolupráce a cesta k řešení
Sociální pracovnice pana Viktora opakovaně navštěvovala a motivovala ho ke spolupráci s organizací pro osoby s duševním onemocněním. Nakonec souhlasil a začal spolupracovat s terénním týmem ESET–HELP. Zdravotní sestra a sociální pracovník ho navštěvovali jednou až dvakrát týdně, vedli motivační rozhovory, pomohli mu s návštěvou psychiatra i žádostí o důchod. Postupně si začal uvědomovat svou situaci a po půl roce souhlasil s dalším vyklizením bytu. Neměl však finance a SVJ odmítlo náklady opět hradit. 

 Sociální pracovnice proto zprostředkovala pomoc od nově založené neziskové organizace Břečťan. 

 — Břečťan pomáhá lidem, jejichž duševní stav se promítl do jejich domova – například v podobě extrémního nepořádku, hromadění nebo zanedbané péče o domácnost. S klientem nepracují jen po praktické stránce vyklízení a úklidu, zaměřují se na něj komplexně (zdroj: https://www.brectan.org/). 

Změna náhledu na situaci
Sociální pracovnice si v průběhu spolupráce získala důvěru pana Viktora a on změnil náhled na svou životní situaci. Došlo k úspěšnému vyklizení bytu. Pan Viktor se aktivně zapojil do řešení své situace a i nadále spolupracuje na stabilizaci svého duševního zdraví s organizací ESET-HELP. 

— Na Odbor sociální MČ Praha 10 se často obracejí sousedé nebo instituce s žádostí o řešení případů osob, které mají podobné problémy s hromaděním. Často se však stává, že dotyčná osoba jakoukoli pomoc odmítá – v takové situaci jsou naše možnosti omezené, protože spolupráce je založena na dobrovolnosti.

 Převzato z měsíčníku „Praha 10“ říjen  2025.