DESÍTKA POMÁHÁ: Setkáním pěstounů: Příběh Julie a důležitá témata

Blíží se čas Vánoc a s ním i setkání pěstounských rodin Prahy 10. Jedná se o posezení spojené s občerstvením a zábavou pro děti, aby si dospělí mohli promluvit. Součástí tohoto setkání je i školení na vybrané téma, čímž si pěstouni plní svou zákonnou povinnost. 

— Povinnost vzdělávat se vyplývá pěstounům ze zákona o sociálně-právní ochraně dětí, kde je definována povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě v rozsahu 24 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. 

Nezpracované rané trauma 

Téma se snaží sociální pracovnice volit tak, aby odpovídalo věkovému složení dětí v pěstounských rodinách a aby bylo pro pěstouny zajímavé a přínosné. Aktuálně velmi významným tématem ve většině rodin je nezpracované rané trauma a s ním související problémy v dospívání. Letošní téma školení bude tedy zaměřeno právě tímto směrem. 

— Rané trauma vzniká v prvních letech života dítěte (někdy už v prenatálním období) jako důsledek zanedbávání, týrání, zneužívání nebo opakovaných ztrát a separací od pečujících osob. V této době se formuje základní důvěra a pocit bezpečí, které jsou klíčové pro zdravý psychický a tělesný vývoj. 

Příběh dívky jménem Julie 

Projevy nezpracovaného raného traumatu jsou zátěžovou zkouškou pro celou náhradní rodinu a zejména pro dítě. Rodiny se tak často u dětí setkávají s emočními potížemi, regresivním chováním (tj. chování odpovídající mladšímu věku), problémy s chováním či somatickými projevy, jako jsou bolesti břicha, hlavy nebo poruchy spánku. 

Jedním z dětí s nezpracovaným traumatem je například Julie. Dvanáctiletá dívka se svou matkou, uživatelkou návykových látek, strávila první rok svého života. Péče ale byla nedostatečná, Julie trávila většinu času u svých prarodičů, kteří si nakonec podali návrh k soudu a Julie byla svěřena do jejich péče. Zde se tak dostáváme k velkému tématu všech sociálních pracovníků – poruše attachmentu. 

— Porucha attachmentu (česky označovaná jako „porucha citové vazby“) je vážná porucha v oblasti raných vztahů mezi dítětem a jeho pečovatelem (typicky matkou, otcem či jinou blízkou osobou). Týká se zejména období raného dětství (do cca 5 let), kdy se vytváří základní vzorec důvěry a bezpečí vůči okolnímu světu. 

Jak zvládat následky traumatu 

Matka nesměla do bytu prarodičů. Julie od dětství slýchala, že její máma je „feťačka“ a nejhorší člověk na světě. Otec střídá vězení s krátkými návraty domů kvůli dalším krádežím. S nejistou citovou vazbou dospěla Julie do puberty a nevyrovnané trauma se projevilo krádežemi, drogami a lhaním. Možná by k patologickému chování dospěla i tak, ale se zpracovaným životním traumatem by se tomu patrně vyhnula. 

Pěstouni musí umět na podobné projevy reagovat, aby se situace nezhoršila. Proto je důležité o těchto tématech mluvit. Letošní setkání se jim bude věnovat s lehkostí a vtipem díky pozvanému etopedovi, takže předvánoční nálada zůstane zachována. 

Poděkování pěstounským rodinám 

Setkání tradičně zakončí předání darů pěstounským rodinám od Úřadu MČ Praha 10 v hodnotě 1 000Kč. Letošní překvapení zatím zůstává tajemstvím, jisté však je, že bude opět krásné a hodnotné. Tímto gestem úřad symbolicky děkuje pěstounům za jejich celoroční záslužnou péči.

 Převzato z měsíčníku „Praha 10“ listopad 2025.