Navštívil jsem v uplynulých dvou letech víceméně všechny domovy seniorů zřizované hlavním městem Prahou, včetně těch na Praze 10. Co domov, to jiný přístup. K individuálním potřebám jejich obyvatel, k udržování či tréninku jejich duševních a tělesných schopností. Co domov, to jiná setkávání uvnitř domova, na zahradě, v parčíku, se sousedy a dobrovolníky.
Živou vodou jsou pro obyvatele těchto domovů mezilidské vztahy. Obáváte se navštívit svého blízkého nebo starého přítele ze sousedství? Zkuste svůj pocit nepatřičnosti překonat a vydejte se za ním. Moudrosti a toleranci se učíme celý život, ve středním i pokročilém věku.
Zkusme přitom vnímat i zdejší nabídku duchovních aktivit. Do domovů seniorů i domovů se zvláštním režimem chodí duchovní a dobrovolníci z katolické, husitské či evangelické církve. Nevnucují se. Povzbuzují ty, kdo stojí o jejich slovo. Někdy si jen tiše vyslechnou často bolavé osudy. Duchovní tvoří součást širších paliativních týmů. Slouží bohoslužby spojené se svátečními chvílemi během roku. Pořádají vzpomínku na ty, kteří v daném roce navždy odešli.
Nepodceňujme jejich službu našim blízkým. Zajímejme se, má to cenu i pro nás. I my budeme jednou potřebovat oči a uši, které nám budou v naší samotě pozorně naslouchat.
— Pavel Mareš zastupitel, VLASTA a STAN s podporou KDU-ČSL
Převzato z měsíčníku „Desítka“ leden 2026.
tel:+420 721 285 237
email: pavel.mares@vlasta10.cz











50let, KDU-ČSL – Strašnice