Možností a řešení je víc a musí jít ruku v ruce. Po předchozích radnicích máme více než 300 volných bytů, které čekají na rekonstrukci. Asi 100 obecních bytů se ročně uvolní kvůli tomu, že se nájemníci stěhují do soukromého bydlení, senioři odcházejí do domů s pečovatelskou službou, skončí smlouva nebo nájemníci zemřou. Tyto přirozené změny znamenají náklady pro městskou část.
Každý byt je třeba opravit. Někdy jde jen o vymalování a elektrorevizi. Jindy ale musíme přikročit k celkové rekonstrukci, kdy se náklady snadno vyšplhají přes 500 000 Kč na jeden byt. Návratnost takové investice s nízkým nájemným, které Praha 10 má, je pak dlouhá. Chybí nám peníze. Hledáme tedy primárně finanční zdroje (na magistrátu, z evropských fondů atd.), které by nám s investicemi do bytového fondu pomohly. Další možností, kterou právě startujeme, je pronájem bytů za tržní nájemné. Tak získáme další finance na rekonstrukce a zároveň otevřeme obecní bydlení i pro lidi s relativně vyššími příjmy.
Aktuálně pečlivě zkoumáme, zda by stálo za to spustit opět program samooprav. Vypadá sympaticky, ale má různá úskalí a je administrativně hodně náročný. Zatím hovoříme s odborníky na bytovou problematiku a snažíme se poučit ze zkušeností dalších městských částí. Mně osobně se líbí i myšlenka výstavby nových bytů. A to jak v rámci dnes hodně diskutovaného družstevního bydlení, tak formou výstavby obecního bydlení v rozvojových oblastech (Bohdalec-Slatiny aj.). Ale to mluvíme o horizontu deseti a více let a v rámci platného stavebního zákona.
Převzato z měsíčníku „Praha 10“, leden 2020.
Garantem tohoto článku je Veronika Žolčáková
tel:+420 774 831 116
email: veronika.zolcakova@vlasta10.cz